Dne 28. října 1918 byla vyhlášena Československá republika a ve Voděradech byla dne 1. května 1919 zasazena u nové školy lípa "Svobody".
Z období první republiky je nutno připomenout, že obec patřila do Moravskoslezské země a do okresu Boskovice. V letech 1919 - 1921 byla přes Voděrady vybudována silnice.
V dalších létech dochází k poměrně velké bytové výstavbě. V roce 1925 bylo započato s výstavbou rodinných domků v "Aleji". Podle sčítání lidu v roce 1921 bylo ve Voděradech dosud největší počet obyvatel a to 607.
Roku 1927 byla provedena elektrifikace obce. Na jaře 1934 byly otevřeny druhé doly na šamotovou hlínu - "Na kopaninách". V následujícím období postihla republiku i obec světová hospodářská krize, která umožnila nástup fašismu.
Rok 1939 přinesl okupační režim, dodávkový a přídělový režim, nasazování občanů na nucené práce, strádání a strach o život. Obec byla sice ušetřena válečných hrůz a materiálních ztrát, ale život v ní byl ochromen. Na konci války - 8.5.1945 byl nad voděradskými poli u státní silnice sestřelen jeden ze dvou rumunských letců, kteří sledovali ústup německé armády. Voděradští občané ho pochovali na hřbitově v Drnovicích. Ze sbírky občanů byl postaven pomník a odhalen byl 1. listopadu 1945. 19. května 1946 byl vysvěcen nový zvon ve zvoničce, který vyrobila firma "Maňoušek" v Brně. Původní zvon musel být odmontován a odevzdán k válečným účelům.
Po 2. světové válce probíhaly stavební práce, které znamenaly rozvoj pro naši obec. Mezi významné akce můžeme zařadit:
V roce 1980 měly Voděrady na základě sčítání lidu 154 obytných domů a 496 obyvatel.
Významným rokem novodobé historie se stal rok 1989 a následně rok 1990, kdy došlo k zásadním politickým změnám v zemi. V celém státě se uskutečnily svobodné a demokratické volby. Vývoj přinesl 31. 12. 1992 konec Československé republiky a 1. 1. 1993 vznik novodobého českého státu - České republiky. Po revoluční změně se podařilo zabezpečit veškeré funkce obce. Postupně dochází k rozvoji podnikatelských aktivit, které přinesly vznik nových živností - v oblasti obchodu, pohostinství, zemědělství, zámečnictví, stolařství a dalších.
Obdivuhodným způsobem se v časovém intervalu od 30. dubna 1996 do konce srpna 1996 podařilo provést kompletní plynofikaci obce, na čemž má nepopiratelnou zásluhu tehdejší starosta obce pan Miroslav Koudelka.
Od 1. 9. 1996 byla znovu obnovena v ZŠ Voděrady výuka v obou třídách pro 1. - 5. postupný ročník. Bylo vybudováno nové sociální zařízení, osvětlení, nově zařízena jídelna, zakoupeny nové tabule a vybaven kabinet pro učitele. Rovněž byly provedeny opravy školního bytu.
V tomtéž roce byla dodána a uvedena do provozu veřejná telefonní budka u prodejny Jednoty.
Tenisový kurt
V roce 1999 proběhly přípravné práce pro zahájení výstavby tenisového kurtu v areálu kulturního domu. Na financování této akce se podíleli také místní podnikatelé v částce cca 65 000 Kč a hodnotou materiálu cca 70 000 Kč. Slavnostní otevření proběhlo 26.8.2000.
V letech 2000 a 2001 se podařilo zdárně provést rekonstrukci a položení "balené" silnice na místních komunikacích v hodnotě cca 2 200 000 Kč. Koncem roku 2001 se podařilo provést rekonstrukci kanceláře obecního úřadu.
22. listopadu 2001 byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky návrh nové obecní symboliky Voděrad, ve které jsou spojeny nejstarší pečetní znamení zjednodušené do formy beraních rohů a erbovní symbolika rodu z Voděrad (dva půlměsíce připomínající dvě větve voděradských rodů). Dekret o udělení znaku a praporu obci Voděrady předal 21. 1. 2002 starostovi obce pan Václav Klaus - předseda Poslanecké sněmovny.
Obecní prapor
Tímto datem zatím končí putovaní po historii naší obce, kterým jsme se dostali vlastně téměř k současnosti. Pokud máte zájem dozvědět se více z minulosti Voděrad, doporučujeme knihu od JUDr. Františka Kučky "Voděrady dříve a dnes", která je v předchozím průřezu často citována.
